Mamut

dobře uleželý archivní text z roku 1902, autor J. Kafka

První slon, s kterým na půdě evropské potkal se člověk, byl mamut. Obr jenž způsobilý byl budit úžas, a přece člověk tehdejší, ač takřka nahý stál tu v boží přírodě a skoro bezbranný, nebál se toho obra a byl jeho zuřivým lovcem a pronásledovatelem. 
    Stopy toho objevují se na mnohých místech, jež právem nazvány stanicemi lovců mamutích, jsouť někde jako na př. v Předmostí na Moravě na stanicích takových celé sklady mamutích klů uloženy, patrný doklad, že již tehdy byla slonovina hledanou kořistí. Že i masem, koží, srstí mamuta člověk nepohrdal, je na snadě. 
  
 
Kostra mamuta, nalezeného v ledu tundry sibiřské, postavená v museu v Petrohradě
 
S kostmi mamutů, jež náhodou zvěř dravá neb člověk rozvlekli, potkáváme se často v hlinách, jež navykli jsme nazývati diluviálními. Vzácným je tu zjevem, aby celá kostra byla pohromadě. Nejcelejší nález v té příčině u nás poskytly hlíny u Hradce Králové (v Lyonu nalezen celý mamut v hlíně a postaven v tamním museu). 
  V hlinách u Hradce Králové spočíval mladý mamut v poloze, jak asi byl zabit - ale mnoho částí scházelo úplně, hlavně lebka a většina hnátů. Kdož by tu nevzpomněl na obraz hodů, jaké pořádají dnes ještě černí lovci v Africe nad mrtvolou takového obra. Zabité zvíře bylo rozebráno a z velké části rozvlečeno do bližšího i vzdálenějšího okolí, na místě zbyly jen kosti nejtěžších a nejsouvislejších částí po hrubém odřezání masa na pospas zvěři a náhodě. Málem bychom byli za těch okolností ani nezvěděli, jak mamut vypadal. Ale člověk tehdejší vryl nám jeho podobu přímo na kosti mamutí a co nám k úplnému obrazu scházelo, to poskytly celé mrtvoly mamutí s masem, kostmi i vnitřnostmi, objevené v ledu polárním v severní Sibiři. 
 
Mamut dle nálezů s masem a srstí
 
Jak se zdá, je severní Sibiř krajinou, kde pokolení mamutů pozemské své bytí skončilo, je hrobem mamutů. Ve velkých stádech bral se mamut sem z vnitra zaledněné Evropy a tisíce, tisíce mamutů složily své kosti na tamním pobřeží, v jehož zálivech loví se dnes ještě množství jejich klů, t. zv. fossilní slonoviny, která se velmi cení a z níž ozdobné předměty se robí. Celá třetina slonoviny v obchodě se nalézající pochází z tohoto pramene. Nalezené kly bývají až 15 stop (4, 75m) dlouhé a 250 liber (102 kg) těžké. a někteří z těchto mamutů zamrzli v ledu při ústí řek Obu a Jeniseje a mrtvoly byly tak zachovány až do našich dnů. První z nich objevil r. 1806 cestovatel Adams. Museum v Petrohradě má celou kostru z mrtvoly takové postavenou. 
  Obyvatelé tamní vypravhjí si o obrovském mamutu, jenž žije pod zemí klestě si tu dráhu ohromnými kly a hyne, jakmile se dostane na povrch. Prostý rozum Sibiřanů sotva jinak dovede si vyložiti, jak to přijde, že pojednou z ledu vynoří se zvíře, jehož maso a útroby teprve počnou hníti rozšiřujíce daleko široko hnilobný svůj zápach, patrně - domnívají se - teprve nedávno zahynulo. 
Jak podivný kus dějin země a pokoloní rodiny sloní vypravuje ten mlčenlivý mamut v ledu sibiřském!
 
Mamut objevený v ledu sibiřském