S existencí létajících talířů se budeme muset vyrovnat

OTAZNÍKY DÁVNÉ MINULOSTI

Řada odborníků se staví skepticky k možné návštěvě mimozemšťanů na naší planetě. Vy na to máte jiný názor?

„Ano, já se totiž domnívám, že máme celou řadu argumentů, které svědčí pro to, že kdysi v dávno minulosti nepozemšťané navštívili naši planetu. Stopy nepozemšťanů jsou hledány především v přírodě, tam by mohly zůstat zachovány i tehdy, kdyby se návštěva konala v době, kdy po lidstvu nebylo ještě ani potuchy. Rakouský fyzik Miete nalezl před několika lety v nedotčené uhelné žíle staré asi tři sta milionů let kulatý ocelový předmět o váze asi 760 gramů, jeho složení neodpovídalo

složení meteoritického železa. Snad tedy šlo o uměle vyrobený dávný projektil. Je zajímavé, že takové předměty byly nalezeny celkem tři, poslední v Austrálii. Ten první, o kterém jsem hovořil, je uložen v salzburském muzeu.

V oděských katakombách, které byly dlouhé věky nepřístupné, byly nalezeny kosti pliocenních pštrosů a jiných zvířat, jejich současníků, a tyto kosti byly zřejmě ve velmi dávných dobách opracovány ocelovými nástroji. Byla z nich vyřezána velmi přesná kolečka nebo krychličky, zřejmě šlo o nástroje jemné a nepochybně kovové...

A nebo co říkáte lebce člověka z Broken Hillu, neandertálce naezeného v Anglii, jehož spánková kost je proražena projektilem střelné zbraně, patrně nějakou celoplášťovou střelou. Nebo lebka současníka onoho neandertálce, pravěkého bizona, ta lebka je uložena v sovětském archeologickém muzeu a uprostřed čelní kosti vidíte otvor, který byl proražen zřejmě kumulativní střelou, tedy velmi moderním projektilem.“

Jenomže ten otvor mohl vzniknout později, třeba když byla lebka vykopána ze země...

„Určitě ne takovýhle otvor, tak přesně okrouhlý. Ten by nedokázala udělat ani motyka, ani například roh zvířete, se kterým se pravěký bizon utkal, ta rána se hojila, na té lebce je zřetelně vidět, že na kostech je jizva, takže ta rána je zcela jistě tak stará jako lebka sama...“

* * *

„Starý zákon a řada dalších náboženských textů spisů, jak už dávno historikové zjistili, nám poskytují mnoho informací o skutečných historických událostech. Z tohoto hlediska je pro nás například mimořádně zajéímavá celá historie svitků od Mrtvého moře...

Svitky vznikaly a byly uloženy v blízkosti Baalbecké terasy. Alespoň nejstarší z nich byly sepisovány v době vzniku Baalbecké terasy. Popisují události, které by se mohly docela dobře vztahovat k Baalbecké terase a k jejím nepozemským stavitelům:

*Ti, kdož spadli z nebe, byli na zemi v oněch dnech, a i poté co přicházeli spadlí synové boha...

A spřátelil se Enoch s bohem a nebylo ho neboť si ho bůh vzal...*

Jestliže považujeme texty nalezené v hliněných džbánech za jakousi reportáž přiměřenou řekněme stupni chápání tehdejšího obyvatelstva, pak se podle mého soudu nemůžeme ani příliš divit. Nepozemšťané prostě s sebou vzali vzorek člověka, vždyť totéž udělal Kolumbus, když se vracel ze své výzkumné expedice, přivezl královně Isabele vzorek karibských domorodců.

Poblíž Antilibanonu leží ostatně i dvě města, jejichž zánik – i když líčený s patřičnou dávkou náboženské propagandy – dnes neobyčejně poutá pozornost všech vědců, kteří se zabývají otázkou možné návštěvy nepozemšťanů na naší planetě. Jde o Sodomu a Gomoru:

*Hle, vystoupil sloup ohně ze země, jako sloup kouře z výhně, dštila na Sodomu a Gomoru síra a oheň a zničila města tato a celou rovinu a všechny obyvatele měst a kotliny země...*

Podle biblického líčení navštívili Lota, obyvatele Sodomy, dva nebeští poslové a řekli mu: Prchni, abys byl zachráněn, nehleď zpět, nezastavuj se na celé této rovině, prchni do lůna hory, abys nezahynul. Lot nevěřil, že dostojí tomuto varování a odpovídá: Nebudu moci doběhnout až k hoře, bojím se že ono zlo mě pronikne a usmrtí mě.“

No ne, počkejte, já chápu, že Bible je kniha knih, že je v ní uložena spousta moudrosti, ale přece ji nelze vykládat takhle doslova. Není to kronika doby.

„No, to jistě ne, a také bychom se s tímto výkladem daleko nedostali, ale přesto se domnívám, že v poslední době bylo již nade vší pochybnost zjištěno, že v Bibli je celá řada údajů vycházejících z reality a z historické skutečnosti. Podívejte se, mohlo to vypadat velmi prostě...

Pana Lota nevštívili nepozemšťané, cestovatelé vesmírem, kteří se rozhodli odstartovat. Přirozeně, že při startu motoru, který byl poháněn atomovým palivem – a to patrně byl – by došlo k nebezpečnému výbuchu a k ozáření celého okolí. Nepozemšťané tedy varovali Lota, jakožto zástupce obyvatel Sodomy a Gomory, aby se i se svou rodinou a se všemi obyvateli ukryl do jeskyní, kde by byl chráněn. Všimněte si, že Lot nemluví nikde o ohni nebo jiném nebezpečí, které bylo v dosahu chápání tehdejších lidí, nýbrž velmi abstraktně mluví o jakémsi zlu...

No a tím splnili nepozemšťané svoji povinnost, varovali obyvatele okolí, kde přistáli se svým korábem, a odstartovali:

*Hle, vystoupil sloup ohně ze země, jako sloup kouře z výhně, dštila na Sodomu a Gomoru síra a oheň a zničila města tato a celou rovinu a všechny obyvatele měst a kotliny země...*“

To je zajímavá teorie, pane doktore... Ale všechny tyhle úvahy a výklady bájí se mi zdají přexce jenom poněkud nekonkrétní...

„No, když nekonkrétní, tak se musím přirozeně polepšit. Zcela nedávno byl například realizován návrh ověřit hypotézu o přistání nepozemšťanů někde poblíž Mrtvého moře. Radiologický průzkum Spojené arabské republiky na to šel chytře: provedl rozsáhlé vyhledávání izotopů, které vznikají při jaderných výbuších, a skutečně byla zjištěna v některých oblastech, zejména Rachy a Darjatu a na celém Sinajském polosteově, zvýšená radioaktivita, která plyne právě z těchto izotopů, které při jaderných výbuších vznikají...“

* * *

„Existují klínové nápisy, kde jsou zachyceny jednotlivé fáze měsíce, ale existují i jiné starobabylonské klínopisy, které zachycují elementy dráhy, které opisovala Venuše kolem Slunce před 13 tisíci lety, tedy v době, kdy se řekněme pražskou kotlinou proháněli lovci mamutů, mávajíce kamennými sekyrami – a ani ve velmi pokročilé Mezopotámii na tom nebyli lidé o mnoho lépe. Celá řada zajímavostí se našla v proslulé Bejstúnské jeskyni v Indii. Tam prý jsou na zdech rytiny a reliéfy, na nichž jsou planety Venuše a Země navzájem spojené šipkami. Hvězdná mapka, která je doprovází, naznačuje, že tyto obrazy v jeskyni vznikly také před 13 tisíci lety. To je tedy nápadná shoda. A velmi zajímavé zkazky a zprávy, které nás opět přibližují našemu základnímu problému, nacházíme zejména ve Střední americe a Jižní u Mayů a u okolních národů, například posvátná kniha Kinčů, velmi starobylého indiánského kmene, Popol Vuh, která bohužel nebyla přeložena do češtiny, vypráví o civilizaci, která byla prvotní, která byla starší než civilizace Kinčů, kterou považujeme dnes za jednu z nejstarších v celé Jižní a Střední Americe. Tato civilizace a její tajuplní příslušníci prý znali celou sluneční soustavu, znali skutečné složení Mléčné dráhy, znali i mlhoviny a řadu dalších astronomických vědomostí, což přinejmenším předpokládá znalost dalekohledu. Popol Vuh říká doslova:

*Jedině oni byli schopni poznat vše, oni objevili čtyři světové strany, čtyři body duhy a kulatý povrch země...*átů

Vraťme se však k Bibli:

* I viděl jsem, že hvězda spadla z nebe na zemi, hvězdě byl dán klíč do studnice propasti, i vyšel dým z té studnice a z toho dýmu vyšly kobylky na zemi, jimž byla dána moc, jakouž mají štírové zemští, ale řečeno jim, aby neškodili trávě zemské a ničemu zelenému ani kterému stromoví než toliko lidem, kteřínemají znamení božího na čelích svých. Dáno jest pak jim ne aby je zabíjeli, ale trápili se pět měsíců a aby trápení jejich bylo jako trápení od štíra, když byl uštkl člověka, protože v těch dnech budou lidé hledati smrti, ale nenaleznou ji, a žádati budou zemříti, ale smrt uteče od nich... *

Tak to byla Apokalypsa, Zjevení svatého Jana, myslím, že je to neobyčejně zajímavý text. Ty kobylky neškodily trávě ani stromům, ale pouze lidem, a nezabíjeli je, ale způsobovali jim jenom asi pět měsíců trvající nemoc, podobnou onemocnění po uštknutí štírem, to lidé tenkrát dobře znali, a my dneska víme, jaké byly příznaky takového onemocnění, především malátnost, krvácivost, horečky a bolesti v kloubech , to velmi silně a velmi výrazně připomíná onemocnění z ozáření.“

TAJEMSTVÍ LÉTAJÍCÍCH TALÍŘŮ

Tak to byl pohled do dávné minulosti, ovšem ani přítomnost není prosta zjevů velice záhadných a dosud nevysvětlených.

Před několika lety vyvolali obrovskou senzaci nepozemšťané. Touto senzací se zabývaly noviny, vyjadřovaly se k ní hlavy států, ministři, přední vědečtí pracovníci, prostě pozornost lidstva upoutaly neuvěřitelné jevy na obloze...

„Byly to létající talíře, čili UFO, jak je nazvala oficiální americká místa...“

Neidentifikované létající předměty, zkrátka UFO, létající talíře, čím byly nebo čím jsou skutečně? Obrovským novinářským podvodem, masovou hystrií, umělými tělesy vypouštěnými armádou některé velmoci v rámci raketových pokusů, nebo snad zvláštními typy letadel? Nebo loděmi mimozemšťanů? (…) Naši vědečtí pracovníci (…) k této tematice přistupují velice rezervovaně...

„No nelze se jim vůbec divit, protože vědci mají mimořádně vyvinutou schopnost distancovat se od všeho, co zavání humbuke, senzací a neseriózností, a myslím, že (některé západní ) články mluví samy za sebe. Ty také způsobily, že se naše veřejnost nijak zvlášť o létající talíře nezajímala, považovala je za humbuk a novinářské kachny. Ovšem já se domnívám, že jsme v této atmosféře poněkud přehlédli práci komise, kterou zřídilo americké ministerstvo letectva, která po dva roky sbírala, vyhodnocovala a sestavovalazprávu pro ministerstvo letectví z pozorování létajících talířů. V závěru této zprávy se například píše doslova toto:

• Od června roku 1947 byla na různých místech Afriky, Evropy a jižních států USA zjištěna existence okrouhlých těles létajících ve značné výši rychlostí až 1000 km/h. *“

Máme tady k dispozici několik hypotéz, které samy o sobě a někdy ve vzájemné souvislosti víceméně odporují existenci UFO, existenci létajících talířů. Tak za prvé: Za jistých okolností může vzniknout jev laicky zvaný davová halucinace. Je to jev vzdáleně příbuzný autosugesci, pod jehož vlivem můžeme spatřovat předměty nebo jevy, které ve skutečnosti neexistují, nebo existují v jiné podobě, než je vidíme.

Za druhé: Žádná světová velmoc nevyvinula UFO, jeho vývoj by se nedal utajit. Údajné přelety strojů podobných létajícím talířů by byly narušením vzdušných prostorů jednotlivých států, což by zcela jistě vyvolalo konflikty. Možné záměny UFO s raketou by dnes nemohl riskovat žádný stát na světě. Za třetí: Optické efekty, které za jistých okolností vznikají v atmosféře, mohou připomínat těleso podobné zmíněným létajícím talířům. Za čtvrté: Tzv.: UFO – létající talíře, pokud na ně můžeme věřit, zcela jistě nepocházejí z Marsu nebo Venuše, nejnovější výzkumy konstatují, že na obou těchto planetách je nedostatek života. Kdyby však ony mechanismy měly být vyslány bytostmi z vesmíru, musely by k nám letět rychlostí světla za předpokladu, že by pocházely z nejbližší vhodné sluneční soustavy, to je seskupení planet kolem hvězdy Wolf 359. Existují tedy vůbec létající talíře? Jak vidíte, pane doktore, pochybností je víc než dost.

„To ano, ale v zájmu objektivity bychom snad měli také říct, že existuje celá řada lidí a jsou to příslušníci takzvaně odborných profesí – vědci, kteří jsou přesvědčeni o reálné existenci neidentifikovaných létajících předmětů, a já bych se rád tady ujal velmi obtížné úlohy, abych se je pokusil podepřít argumenty...“

Tak tedy k prvnímu bodu: davová halucinace...

„Domnívám se, že valná část setkání s UFO se davovou halucinací vysvětlovat nedá, a to zejména ta setkání, která předcházela vytvoření psychózy, takové davové hysterie, která skutečně navozuje atmosféru, ve které mohou takové halucinace vzniknout. Například první moderní pozorování, které předcházelo vlnu zájmu o UFO, provedl americký obchodník, soukromník Kenneth Arnold, který letěl ve svém soukromém letadle tuším 24. června roku 1947, a současně s ním – a v několika dnech po něm – pozorovali létající talíře ještě meteorologové z řady meteorologických stanic a hlásili je jako pozoruhodnou a podivnou věc, kterou viděli na obloze, a celkem nikdo si toho nevšímal, i když zprávy tu a tam v novinách proskočily...

Je zajímavé, že bývalý major německého wehrmachtu Rudolf Lusar ve své knížce Německé zbraně a tajné zbraně druhé světové války popsal létající talíř a tvrdí – a to je pro nás zajímavé a pikantní-, že první exemplář létajících talířů byl vypuštěn dne 18. února 1945 v Letňanech u Prahy a že prý tento talíř dosáhl rychlosti 2000 km za hodinu, což by tenkrát byl světový rekord, a že byl před příchodem sovětských vojsk zničen. Fotografie se nezachovala. To celkem není u tak velmi přísně tajné zbraně nic divného, takže Lusar doprovází kapitolu o létajícím talíři ve své knížce jen schematickým nákresem....

Davovou sugesci bychom těžko mohli připustit například ve známém případě Olorom. Ten se odehrál 17. října 1952, kdy ve městě téhož jména sto svědků, mezi nimiž byli i profesoři, zkrátka lidé důvěryhodní, pozorovali ve výšce dvou nebo tří kilometrů dlouhý válec, z něhož vycházel na obou koncích kouř, a co je podle mého soudu nejzajímavější, byl sledován asi třiceti červenými koulemi, které byly všechny po obvodu rozšířeny do tvaru disku. Tento úkaz trval asi dvacet minut, a pozorovatelé později, když samozřejmě byli využíváni novináři k rozhovorům a různě vyslýcháni, je popsali naprosto shodně... Nejzávažnějším argumentem, že to nebyl přelud, promiňte, vaše oblíbená sugesce, je že existují fotografické snímky, které byly ryze amatérské, v sedmačtyřicátém roce ještě těch fotoaparátů nebylo tolik jako dnes, takže jsou nereprodukovatelné...“

Jak byste teď odpověděl na další argument, totiž že UFO nevyrobila žádná z pozemských velmocí, tudíž tedy neexistují...

„No, to nikdo netvrdil, že by je vyrobila nějaká z pozemských velmocí, pokud nepřistoupíme na mínění pana majora ve výslužbě Lusara, že jde v podstatě o nacistickou zbraň. Já si myslím, že je důležité se v zájmu pravdy podívat, jak vypadala letecká technika v roce 1947, kdy se létající talíře počaly masově objevovat na nebi, a zda skutečně nemohlo jít o nějaký stroj, který byl zcela pozemského původu. Existovaly výjimečné konstrukce letounů, pokusné které měly tvar nosných křídel, řekněme ve tvaru nějakého rotačního tělesa, třeba v kruhovém tvaru. Byly talířové námořní letouny, V-173 nebo letoun XF 5 u, ovšem ty byly vyrobeny pouze v několika málo exemplářích...

Vznášedla, létající plošiny, to je takový velký hit dnešní doby, velká novinka, ta počala vznikat teprve v šedesátých letech – a co je nejdůležitější – neexistovaly a dodnes neexistují stroje, které by se mohly chlubit takovými schopnostmi, jaké podle shodného mínění pozorovatelů mají UFO, například měnit rychlosti zcela náhle, stejně náhle – jako by pro ně udělal pánbíček nějakou výjimku ze zákona setrvačnosti – mění směr, zastavují na místě, rozbíhají se ihned do plných rychlostí atd. A co je velmi důležité: v roce 1947 prakticky neexistovaly stroje, které by byly schopné létat nadzvukovými rychlostmi, přes tisíc km/hod...

(…) Existovala samozřejmě německá Vergeltungswaffe V1 a V2 a v roce 1947 se objevily jenom jejich málo zdokonalené typy, např. Snark, který byl zařazený jako taková trošku obnovená replika V2 do výzbroje americké armády, jehož rychlost nepřevyšovala rychlost dobré moderní vrtulové stíhačky... Jestliže jsme dokázali, že létající talíře nebyly vyrobeny na Zemi – a to patrně nebyly-, to stále ještě neznamená, že nebyly vyrobeny někdě mimo Zemi a že neexistují.“

Dobře, dalším argumentem byly atmosférické jevy a úkazy...

„To je samozřejmé a naprosto správné, že atmosférické jevy mají na svědomí řadu setkání s létajícími talíři, a je zcela oprávněné, jestliže řada odborníků kvalifikuje UFO, jako některý z atmosférických jevů, například planetu Venuši, která – a což myslím málokdo ví – může být pozorována i za velmi jasného dne, za slunečního světla, nebo obzvláště jasné meteory takzvané bolidy, které při dostatečné zářivosti a velikosti lze spatřit i v plné slunečním světle, dokonce někdy mohou být jasnější než sám sluneční kotouč. Nebo například polární záře, která nemusí vždycky vypadat jako ty známé „záclony“, nýbrž na sebe může vzít různé podoby – může vypadat jako torpédo nebo doutník, to je velmi často popisováno. Konečně jev může způsobovat takzvané sluneční haló, vedlejší obrazy slunce, které jsou vytvořeny na ledových krystalcích ve vysokých vrstvách atmosféry. Nechybí ani vysvětlení, že UFO jsou kulové blesky nebo například hořící obláčky čpavku, vystupčující z čerstvě pohnojených polí nebo mokřadel, zažehnuté p dráty vysokého napětí.Mluví se i o reklamních vzducholodích, raketách nebo letadlech, případně o meteorologických nebo jiných výzkumných baloncích... Já se domnívám, že já jako laik a vy patrrně, bez urážky, taky laik bychom se mohli zmýlit a mohli bychom, kdybychom nadšeně očekávali létající talíř, za něj považovat některý z těchto jevů, který jsme právě jmenovali, ale určitě ne meteorologové, zkrátka odborníci, kteří tohle všechno znají...“

A ještě poslední argument. Potřebná rychlost...

„No, ten argument je jistě velmi vážný, ale víte, já si nemyslím, že by fyzika udělala definitivní tečku za rychlostmi, které jsou vůbec dosažitelné. Například v posledních měsících se v odborném tisku hodně píše o tachyonech, o částicích, které zatím jenom tušíme a které by byly daleko rychlejší než rychlost světla považovaná za limitující a konečnou. Ostatně ono by to nebylo tak zlé, jak si to lidé představují. Ta pozemská léta, ta by plynula velmi rychle, ale čas v raketách podle Einsteinovy teorie, pokud by ta raketa letěla rychlostí blízkou rychlosti světelné, by se skutečně plazil. Takže to vypadá tak, že k nejbližším stálicím například k Alfě Centauri, která je vzdálená asi 4 světelné roky, by raketa letěla pouhých sedm let. Sedm let „raketových“, zatímco na Zemi by uplynula daleko delší doba. Do středu naší galaxie, naší hvězdné soustavy, což je vzdálenost, kterou ani radši nebudu popisovat nebo se snažit přibližovat, zkrátka do obrovské vzdálenosti, by raketa letěla asi dvacet let. To všechno je v mezích pozemských kosmonautů, a kdo ví jakého věku se dožívají nepozemšťané. Pokud se pouštějí na takové výlety vesmírem, možná že těch dvacet let pro ně představuje nepatrný úsek jejich aktivního života...“

Ještě jedna věc by mě zajímala: jestli se něco takového také stalo u nás...

„Nevím, proč by naše republika měla být z toho rejdění létajících talířů vyjmuta. Samozřejmě u nás byly pozorovány létající talíře a pozorovalo je mnoho lidí, ovšem tak trošku „optickým klamem“ tisku, který tyto zprávy neuveřejňoval – jednak že nemohl, nesměl, jednak proto, že nechtěl, poněvadž je považoval za nějakou plytkou senzaci-, jsme o nich nečetli. Mnoho lidí mně osobně napsalo dopisy z celého světa, ale i celá řada z naší republiky. Já jsem tady docela namátkou dneska vzal dopis z Jičína, datovaný počátkem roku, kde mi pan Jaroslav Kvapil a pět svědků, kteří jsou podepsáni, ručí za pravdivost, líčí pozorování dvou létajících talířů ze dne 2. listopadu minulého roku. Takových dopisů mám skutečně desítky a desítky. Ovšem samozřejmě taky dopisů jiných... Tak třeba tady jeden z těch krásných:

• Chci Vám také něco napsat o tom UFO, jestli je to fantastický, to jest jako pohádka, proto to nemá cenu, proto to nebaví a nebudu to číst, kdyby to bylo psaný vědecky a pravdivě, tak by to bylo zajímavý a poučný.

  S úctou čtenář -

A nebo tady Velevážený spisovateli, v ubozovkách, to už mluví za všechno. Podepsán spolek pro potírání létajících talířů a fantazií. Dokonce létající talíře si už získaly spolek pro své potírání!

Ovšem nejsou to jenom laici, kteří napíšou, že neidentifikované létající předměty viděli, vidělo je mnoho odborníků. Já jsem se setkal s několika letci, kteří jistě by měli být kvalifikovaní, aby viděli v létajících objektech to, co v nich skutečné je, a nikoli nějaké halucinace nebo masové sugesce. Mluvil jsem s důstojníky, kteří veleli obsluhám radarů, kteří mnohokrát viděli na svých obrazovkách stíny těles, která prolétavala způsobem zcela netypickým pro rakety nebo letadla... Ujišťovali mě, že určitě nešlo o nějaké rušení, totiž to také může hrat v radarech úlohu, a viděli to někteří astronomové. Tedy ani o tato pozorování není v naší republice nouze.“

Vy jste se v celém dnešním vypprávění snažil být velice objektivní, ale mě by zajímalo, ale teď upřímně: Vy sám věříte v existenci létajících talířů?

„Byla to velmi upřímně a přímo položená otázka, já na ni upřímně a přímo odpovím, i když – pokud člověk vyjádří nějaké svoje stanovisko, které se neshoduje se stanoviskem většiny lidí-, tak si zpravidla neprospěje.

Já věřím v existenci létajících talířů, a co víc- já věřím, že se s ní v budoucnosti budeme muset nějakým způsobem vyrovnat.“