Fext čili zmrzlík aneb o pasovském umění

Slovem „fest“ (fext) a „zmrzlík“ nazývali staří Čechové osoby nezranitelné, žijící abnormálně dlouho. Po jejich smrti tělo nezetlí, ale seschne a chrastí v něm kosti. Původ slova můžeme vysledovat v německém „fest“ a „gefroren“. Víra ve fexty se u nás rozšířila zejména během třicetileté války. Takový člověk byl sice nezranitelný vůči kulím, kouzlo však nezabíralo na obušky a klacky. Říká se, že toto umění ovládal i nejeden myslivec. Pokud někdo chtěl, nemusel se stát úplným fextem, ale mohl si nechat očarovat jen určitou část těla.

Kuriozní historka se zachovala z doby třicetileté války, kdy byl vysoký a štíhlý jezuita Plachý Švédy považován za fexta. Domnívali se, že rozdává obráncům města ceduličky s kouzelným zaříkáním.

Kouzla nezranitelnosti se v Čechách šířila už v období před třicetiletou válkou a říkalo se jim pasovské umění. Tento název spadá do doby vpádu pasovského biskupa do Čech (1611). Pasovský kat Kašpar Neithardt využil pověrčivosti žoldnéřů k výnosnému obchodu. Prodával jim papírové cedulky o velikosti tolaru, které byly pokresleny různými nesrozumitelnými značkami, charaktery a figurami nebo nápisy zhotovenými netopýří krví. Vojákům tvrdil, že kdo ceduličku polkne nebo ji bude nosit jako amulet , nebude zraněn a všechny kule pochytá do rukávu. Pověst o pasovském kouzlu se hojně rozšířila, třebaže se z pražského tažení vrátilo jen málo vojáků´, kteří byli takto uchráněni.

Jak jsem již zmínil, největšího rozmachu zažilo pasovské umění za třicetileté války. Zázračné cedulky z Pasova využili v roce 1626 vzbouření hornorakouští sedláci i sám císařský vojevůdce Gottfried Heinrich Pappenheim, který si v Pasově nechal očarovat pušku i s náboji, když musel na povstalce vytáhnout.

Téměř po dvě století se pasovské umění těšilo vážnosti u všech, kdož přicházeli do styku se střelnými zbraněmi, zejména u vojáků a myslivců. A stejně jako mu mnozí podléhali, tak mnozí proti takovým kejklům brojili. Především kazatelé. Jednu takovou historku vykládal i Martin Luther, když se posmíval čarám zaručujícím nezranitelnost. Podle ní žid čarodějník nabízel saskému vévodovi Albrechtovi podivný knoflík, popsaný tajemnými magickými charaktery a značkami. Prý chrání proti ranám. Albrecht si ihned vyzkoušel účinek kouzla. Pověsil knoflík prodavači na krk a probodl ho mečem. Obchodník se skácel mrtev k zemi.

Podobná historka kolovala i o savojských vojácích, kteří při sobě nosili listky, které je měly chránit proti smrti ve vodě, v ohni a mečem. A jak příběh vypravuje, kouzlo se skutečně naplnilo. Třináct vojáků s kouzelnými ceduličkami bylo zajato a ani jeden nezahynul ve vodě, ohněm nebo mečem, ale ve vzduchu, na šibenici!

Doklady o kouzlech způsobujících nezranitelnost však pocházejí i z mnohem starší doby. Příkladem je Kosmova pověst o Lucké válce, ale to už je docela jiná pohádka...