Hledá se Pragermán

aneb stručná poznámka k jednomu z výzkumů nacistické Ahnenerbe v Protektorátu Čechy a Morava

V roce 1935 založil Himmler vlastní vědeckou organizaci Ahnenerbe – Dědictví či Odkaz předků. Ahnenerbe spadala pod SS, a jejími členy se tady mohli stát pouze regulérní esesáci. Což neznamená, že šlo o nějaké hrdlořezy. Nezapomínejme, že na rozdíl od SA měla SS svá nejhorší léta ještě před sebou a otevírala se společenským i vědeckým elitám – právníkům, hostorikům, lékařům i archeologům.

Náplň Odkazu byla skutečně interdisciplinární. Oficiálně se zabýval etnickou archeologií, zkoumáním starobyléjho a posvátného odkazu – původu nordických kmenů. Himmler byl přesvědčen, že kulturní tradice starých Germánů jsou mnohem starší než řecké a římské.

Ahnenerbe se věnovaůla především germánskému starověku, pohanské éře raného středověku a epoše východních kolonizačních misí německých rytířských řádů. Badatelská instituce SS měla překlenout most mezi minulostí a přítomností. Profesoři a docenti v Odkazu předků dokazovali, že staří Germáni nebyli nomádi a primitivní barbaři, kterým teprve klřesťanství přineslo kulturu.

Pod Himmlerovou patronací se pouštějí badatelé ve službách SS do rozsáhlých archeoeologických a antropologických výzkumů. Ahnenerbe organizovala výpravy do Tibetu, na Island a do Finska, kde pátrala po stopách Pragermánů. Členům Ahnenerbe se po skončení války podařilo zničit téměř všechny doklady o činnosti organizace.

Brněnská rasa

Profesoři a docenti se ve službách Ahnenerbe pouštěli do rozsáhlých archeoeologických výzkumů ve východním Prusku ve snaze objevit germánské osídlení ještě před příchodem řádu německých rytířů. A nešlo jen op východní Prusko. SS vedla i některé archeologické výzkumy na okupovamých územích. Velký význam přisuzovala Ahnenerbe tábořišti lovců Mamutů u Dolních Věstonic. Výzkumy, které vedl archeolog a příslušník SS A. Bohmers, nebyly přerušeny ani uprostřed zuřící války. Nacistický výzkum v Dolních Věstonicích probíhál ve třech etapách v letech 1939, 1940 a 1942. Ahnenerbe šlo zejména o to, objevit pozůstatky tvůrců podivuhodně vyspělé rasy paleolitických lovců, která převyšovala ostatní středoevropská prostředí. Tuto popilaci nacističtí vědci označili poodle hrobů objevených na území Brna jako brněnskou rasu. Samozřejmě že se tuto vyspělou pravěkou kulturu snažili spojovat se svými pragermánskými předky (šlo přeci o území Sudet, a tedy říšské).

Když se blížila fronta, byly významné celky paleolitických nálezů uschovány v mikulovském zámlku, který se nacházel mimo hranice tehdejší Říše. Dne 24. dubna 1945těsně před osvobozením města Rudou armádou, nacisté zámek podpálili a vzácné nálezy lehly popelem