Nebeský disk z Nebry

příběh takřka detektivní

 
V roce 2002 se německý archeolog a ředitel muze prehistorie v Halle (spolková země Sasko-Anhalstsko) Harald Meller sešel v suterénu jistého hotelu v Basileji s překupníky. Vážený vědec, šéf seriozní instituce  - a má kontakty s podsvětím? Schůzka byla zinscenovaná a na její průběh dohlížela švýcarská policie. Dr. Meller se tvářil, že je ochoten zaplatit půl milionu dolarů za vzácný artefakt - bronzový disk, na němž byly na zlaté fólii zachyceny Měsíc, Slunce, souhvězdí Plejáda další astronomická tělesa. Komplet s hvězdným diskem (něm. Die Himmelsscheibe) tvořiliy i dva bronzové meče. Když si je dr. Meller prohlédl, zjistil, že stylem a výzdobou patří do doby 1600 let před Kristem. Šokovaný archeolog si uvědomil, co vlastně drží v rukách: bronzový disk nesoucí astronomická data, který je o tisíc let starší než počátky řecké astronomie. Světový unikát nevyčíslitelné hodnoty. 
  Dr. Meller si odskočil na toaletu a z mobilního telefonu dal signál policii. Překvapení překupníci archeologických památek byli zadrženi, a s nimi i vzácné předměty z doby bronzové.
 Vědecká veřejnost věděla o existenci tajemného disku už dávno. Na černém trhu se objevil již v roce 1999, kdy byl vyfotografován. Poté několikrát změnil majitele. Aby překupníci vytáhli jeho ceno co nejvýš, nechali o vzácném nálezu uveřejnit v lednu 2002 článek v německém časopise Focus. A to byl impuls, na který zareagoval dr. Meller. I když se archeologové většinou s nelegálními vykradači prehistorických památek a detektoráři nemají v oblibě a jejich nálezy vzhledem k nepsanému etickému kodexu neodkupují, tentokrát šlo o tak nesmírně cennou věc, že byla učiněna výjimka. 
  Jeden ze zadržených překupníků se rozhodl spolupracovat s policií, a tak bylo možné určit i přesné místo nálezu. Disk byl lupiči objeven na vrchu Mittelrberg poblíž městečka Nebra v Sasku-Anhaltsku na území někdejší NDR v roce 1997 nebo v 1998. Kromě disku tvořily součást hrobové výbavy, náležející zřejmě nějak= významné osobnosti, dvě sekyrky, rydlo a spirálové nápažníky. I další předmětybyly stejně jako disky, z bronzu. 
  Poté, co doktor Meller důkladně prozkoumal místo nálezu, zjistil, že vrcholkopce obklopují důkladné valy. Mohyla se tedy nacházela v místě, které bylo pro lidi doby bronzové nějakým způsobem důležité. 
  Disk prošel důkladnými analýzami, které potvrdily jeho pravost. Rozboru byly podrobeny i astronomické údaje "uložené" na disku. Astronom z bochumské univerzity profesor Wolfhard Schlosser zjistil. že kotouč je jakýmsi jednoduchým kalendářem. Dva zlaté pásky na okrajích (jeden se ztratil už v pravěku) umožňovaly sledovat Slunce na obzoru. Kalendář přesně odpovídal důležitým astronomickým bodům v okolí Mittelbergu. Shluk sedmi zlatých bodů skutečně identifikoval jako souhvězdí Plejád. Proč zrovna Plejády? Ve středním Německu Plejády mizí z noční oblohy počátkem března, tedy v době, kdy je nejvhodnější doba začít s jarní setbou. 
Hvězdnému disku dominují zlatý srpelk a zlatý kotouč. Zprvu se zdálo, že jde jednoduše o Slunce a Měsíc. Podrobnou analýzou pohybu astronomických těles Wolfhard Schlosser zjistil, že zlatý srpek je opravdu měsíc. Zlatý kotouš však nepředstavuje s největší pravděpodobností Slunce, ale Měsíc při zatmnění. Jednou za deset let se totiž srpek Měsíce objeví hned vedle Plejád. Za sedm dní od tohoto okamžiku pak vždy následuje zatmění Měsíce. Je pravděpodobné, že šlo o důležitou informaci, kterou velekněz nějakého dávného kultu dovedl využít a nechal si ji trvale zaznamenat na disk z Nebry. 
   Dalším prvkem, kterého si na disku všimneme, je zlatý oblouček. Lemují ho vesla ve tvaru per. V tomto případě by mohlo jít o symbol nebeské bárky, který známe ze starého Egypta. Při restaurování disku se zjistilo, že některé ze zlatých bodů, hvězd, byly dodatečně přesunuty. Zadavateli výroby zřejmě záleželo na tom, aby ta které hvězda byla přesně na svém místě. 
Obvod hvězdného disku lemují otvory, které naznačují, že disk byl k něčemu přibit nebo přišit. Je docela možné že ke štítu. Analogie totiž máme. Už v Homérově Iliadě se můžeme dočíst o Achilleově štítu. Z bronzu jej vyrobil sám božský kovář Héfaistos, který jeho střed vyzdobil astronomickými objekty:
 
Vprostřed vytvářel zem, báň nebeskou a hladinu mořskou, 
Hélia nezmorného a jasný v úplňku Měsíc, 
s nimi i veškeré hvězdy, jež celou oblohu zdobí, 
souhvězdí Plejád I Hyad a silného Óriona. 
Také Medvěda zrobil, jenž Vůz jest nazýván příjmím, 
točí se na témže místě a zírá na Óriona, 
koupelí Okeánovou sám jediný účasten nejsa. 
 
Je zajímavé, že většinu prvků z achillova štítu můžeme rozpoznat i na disku z Nebry. Nemůžeme tvrdit, že se v Nebře našel Achillův štít, ale podobná výroba štítů zřejmě reprezenduje dobový zájem nebo i potřebu.